Marnotratný syn
- našima očima -
Jeden člověk měl dva syny.
Ten mladší řekl otci: ,Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.´ On jim rozdělil své jmění.
Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
Tu šel do sebe a řek: "Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu k svému otci..."
I vstal a šek k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, ...
...objal ho a políbil. Syn mu řek: „Otče, žhřešil jsem proti nebi i vůdči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.“
Ale otec rozkázal svým služebníkům: „ Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Přiveďte vykrmené tele, zabijte jej, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, zase žije, ztratil se, a je nalezen.“ A začali se veselit.
Starší syn se rozhněval a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. Ale on mu odpověděl: „Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.“ On mu řek: „Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. Ale máme proč se raveselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.“
LK 15, 11-32
breee :) :( :)
to se hned pozanjí umělecké duše:-) Je to fakt síla...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.